Kolem přehrady
Krásná trasa kolem Josefodolské přehrady (přehrada na Kamenici). Příjezd autobusem ČSAD z Liberce do Hrabětic v 8.40. Pak následuje pěší tůra k hrázím přehrady na Kamenici, pak kolem přehrady do lesní cesty, která ústí na silnici Kristiánov - Blatný rybník, potom odbočka na Novou louku a následně do Bedřichova. Po absolvování pěší tůry do Bedřichova, odjezd autobusem do Liberce ve 17.45.
Josefodolská přehrada na Kamenici je největší přehradou Jizerských hor. Byla vybudována v letech 1976 - 1982. Sypaná hráz je dlouhá 720 m, vysoká 43 m a zadrží 23 milionů m3 vody (víc než všechny jizerskohorské přehrady dohromady). Přehrada je určena k zásobování Liberce a Jablonce pitnou vodou. Poblíž hráze stojí šedesátimetrová odběrná věž, od níž vede 2440 metrů dlouhá podzemní štola, která vede až sto třicet metrů pod horským hřbetem a ústí v úpravně vody v Bedřichově.
Kristiánov, kdysi osada a sklářská huť (1775 - 1887), dnes neobýváno. Huť byla založena sklářem Johannem Leopoldem Riedelem. Postupně vznikla kolem huti osada a stala se světem sama pro sebe. Roku 1780 byl na Kristiánově vysvěcen hřbitov, od r. 1846 měla samota vlastní školu, v osadě žil katolický duchovní. Postupně se změnily podmínky pro sklářství a r. 1882 se sklář Riedel - pravnuk zakladatele - z Kristiánova vystěhoval. Pět let na to, 7. srpna 1887, Kristiánov vyhořel. Zůstala jen myslivna, která stojí dodnes, panský dům a sklářská hospoda - Liščí bouda, ve které je dnes sklářské muzeum. Panský dům shořel r. 1938 při mobilizaci. Zůstal také hřbitov (na snímku), kde vedle sebe odpočívají jak sklářští dělníci, tak členové rodiny Riedelů.
Blatný rybník, před rokem 1897 býval jedinou vodní nádrží v Jizerských horách. Byl postaven na Blatném potoce roku 1780. U rybníka stála panská, tzv. horní pila, později byla pronajímána soukromníkům (do r. 1920). Po roce 1920 poháněly vody Blatného rybníka již jen dynamo, které dodávalo elektřinu pro myslivnu na Nové louce.
Nová louka, samota na Blatném potoku. Na místě "nové" paseky z r. 1630 byla postavena sklářská huť, která stála v letech 1756 - 1817. Pozůstatkem huti je panský dům, přestavěný r. 1844 na lovecký zámeček, pozdější sídlo státních lesů (po r. 1930).
V okolí je stejnojmenná přírodní rezervace (vyhlášená r. 1987).
Královka, pravděpodobně nejznámější rozhledna Jizerských hor stojí na nejvyšším místě Maxovského hřebene. Na tomto místě stávala dřevěná věž již v letech 1888 - 1906. Současná rozhledna je z roku 1907 a byla postavena za pouhé 4 měsíce. Věž je vysoká 23,5 m. Pod ní stojící chata je z roku 1936. Název Královka je počeštěným názvem původního německého pojmenování Königova výšina. Nejstarším, občas v některých pramenech používaným názvem vrcholu je Nekraš.